Výrobci udávají dojezd elektrokola zpravidla za ideálních podmínek, předpokládají, že máte novou baterii, pohybujete se v nenáročném terénu, nejlépe po rovné silnici a aktivně se podílíte vlastní silou. Výrobci se často snaží údaj o dojezdu nadhodnotit. Výrobci také uvedou, že dojezd závisí na vnějších podmínkách.

Obecně uváděné hodnoty dojezdu elektrokol

• 40-60 km (motor v náboji kola, snímač otáček klik, baterie s kapacitou 250 - 300 Wh)
• 60-80 km (motor v náboji kola, snímač otáček klik, baterie s kapacitou 400 Wh) 
• 80-110 km (motor v náboji kola, nebo ve středu rámu, snímač otáček klik, baterie s kapacitou  500 Wh)
• 70-200 km (motor v rámu, tenzometr snímající sílu na pedály, baterie s kapacitou 300 - 500 Wh)

Na čem tedy hlavně závisí dojezd elektrokola?

• na kapacitě baterie

• na typu motoru (středový nebo zapletený v kole)  a jeho výkonu

• na tom, zda řídící jednotka měří sílu na pedály, či jen sleduje, zda otáčíte klikami

• na valivém odporu pneumatik, hmotnosti cyklisty zařazeném převodu a rychlosti

• na vnějších podmínkách, jako je povrch cesty, stoupání, vítr, teplota

• na zvoleném stupni asistence elektropohonu

 Teď uvedu jedno kontroverzní tvrzení:

V krajních případech je dojezd elektrokola na jedno nabití baterie v rozmezí 20-200 km. 

V katalozích hodnotu 20 km neuvidíte, proto své tvrzení vysvětlím.

Jak vypadá elektrokolo s dojezdem 20 km?

Je to obyčejné elektrokolo (cenová hladina 20 000,- kč) se snímačem otáček klik, motorem v předním kole, baterií například 24V 10Ah (240Wh), na kterém cyklista jede po měkké lesní cestě, jen otáčí klikami bez použití síly a má nastavenu maximální hodnotu asistence. 

Jak vypadá elektrokolo s dojezdem 200 km?

Naproti tomu elektrokolo se středovým motorem Bosh Active, senzorem točivého momentu, baterií 500 Wh (36 V 14 Ah) v cenové hladině nad 60 000,- kč, s hladkými silničními pneumatikami v ECO módu po rovné silnici za bezvětří.... má dojezd hodně přes 200 km, viz kalkulačka BOSCH 

Proč je tak velký rozdíl v dojezdu elektrokola s motorem v náboji a motorem ve středovém složení? 

• Elektrokolo vyrobené s důrazem na nízkou cenu

Pokud chceme vyrobit levné elektrokolo, použijeme elektromotor v náboji kola a aby elektrokolo vyhovělo legislativě, vybavíme jej snímačem otáček klik (aby se pohon zapínal, jen když cyklista šlape) a senzorem rychlosti (aby se odpojil motor při překročení rychlosti 25 km/h) a pak kontrolním panelem, kde můžeme nastavit asistenci v několika stupních.

Problém číslo 1

je, že účinnost motoru je nejvyšší při rychlosti cca 20-25 km/h a se snižující rychlostí účinnost klesá. Například při rychlosti pod 15 km/h nebo akceleraci je účinnost tohoto pohonu "mizerná".

Problém číslo 2

je, že řídící jednotka nepozná, zda cyklista vyvíjí sílu na pedály a podílí se na pohonu kola, či jen točí nohama (případně si nechá nainstalovat páčku, díky které šlapat nemusí vůbec) a veškerou energii dodává baterie.

Problém číslo 3

Problémem je také to, že řídící jednotka neumí podle tlaku na pedály (nemá senzor síly) proporcionálně řídit výkon motoru, ale podle snímače otáček klik pohon jen zapíná a vypíná (a to ještě s mírným zpožděním)

Pokud je na kole baterie s podprůměrnou kapacitou (standard je 36 V 10Ah, tedy 360 Wh) například baterie 24V 10 Ah , nebo 36 V 6 Ah, energie vystačí zhruba na 20 km.

Pokud vlastníme elektrokolo této konstrukce, musíme "jezdit hlavou" vysokou míru asistence používat jen do kopce, na rovinách používat nejnižší stupeň, případně asistenci vypínat a pak je možné na takovém kole docíllit dojezdu 40-50 km.

Uvedu dva příklady z praxe: 

 1. Vyzkoušel jsem na zcela obyčejném elektrokole (baterie 36V 10AH  motor 250W s jednoduchým ovládacím panelem) cestovat velmi svižně po Praze a zde je výsledek. Cesta z Bílé Hory do Vršovic, na Žižkov a zpět, celkem 40 km, převýšení 400 m, z kopce a po nábřeží jsem asistenci vypínal, od Vltavy na Bílou Horu si naopak dopřával nejvyšší stupeň přípomoci a samozřejmě aktivně šlapal. Po dojezdu v baterii zbylo ještě malé množství energie. 

2. Jeden z našich zákazníků vlastní podobné elektrokolo, jezdí s ním na ryby po polních cestách a nešlape vůbec. Má instalovaný akcelerátor, díky kterému nemusí ani točit nohama. Na jedno nabití ujede 20 km.

• Elektrokolo vyrobené s důrazem na dlouhý dojezd

Pokud je cílem vyrobit elektrokolo s dlouhým dojezdem, umístíme motor do rámu kola a vybavíme jej tenzometrem (snímačem, který monitoruje sílu vyvinutou cyklistou na pedály).

Předpokládáme, že cyklista umí správně řadit převody a tak do velkého kopce, nebo při rozjezdu zvolí lehčí převod, než na rovině a díky tomu elektromotor stále pracuje v optimálních otáčkách s vysokou účinností. Řídící jednotka neustále vyhodnocuje sílu na pedálech (například Yamaha vyhodnocuje tuto sílu 1000x za sekundu), dále rychlost a frekvenci šlapání a v závislosti na zvoleném stupni řídí velikost asistence. 

Je to jednoduché. Jestliže cyklista jede malou rychlostí a šlape malou silou, řídící jednotka šetří energii, když cyklista vydává více energie, řídící jednotka také přidá více. Motor pracuje stále v optimálním režimu a tím je vysvětlen výrazně vyšší dojezd ( i přes 200 km)  kola se středovým pohonem a tenzometrem. 

Výbornou aplikaci pro výpočet vzdálenosti má BOSCH. Vyzkoušejte !