Za necelých šedesát tisíc jsem omládl o čtvrt století,

Teď popořádku. Je mi čtyřiasedmdesát a jsem skalní silničář. Bajk používám jenom místo zimáka, třeba je to tím, že do pořádného lesa to mám skoro třicet kiláků. Přestal jsem jezdit závody, když se „pomahačům" podařilo zabít Krále Šumavy (silničního), a možná že i jeho otce Františka. Postupně jsem začal zjišťovat, že velké kopce se dají objet. Pro e bajk jsem se rozhodl, když jsem letos byl v Carpentras a předstíral jem sám sobě, že Mont Ventoux není.

Elektrokolo umožňuje jezdit tak, jak chcete, a ne jak můžete. Můžete se jen tak vozit. Ujet svoji první stovku a ještě vám v baterce čtvrtina zbyde. Můžete objet Alpská stoupání, pozor cestou dolů - to kolo je chytře vymyšlené, ale mozek musíte používat svůj.

Nebo ho můžete používat jako sportovní náčiní a plnohodnotně na něm trénovat. Pro všechny vytrvalostní sporty vynikající. Dají se jezdit objemové tréningy na přesně stanovených tepech bez závislosti na terénu, stačí jen přepínat. Můžete jezdit jakékoliv intervaly, stačí jen přepínat. Dají se jezdit i vyloženě silové tréningy, stačí jen vypnout a máte dvacetikilové kolo.

Pro všechny, kdo potřebují šetřit klouby po úrazu, nebo kvůli celkové sešlosti, nebo po návratu po nemoci ideální. Na redukci váhy a šetrný kardio tréning ideální.

Také si dovedu představit ráno hodinku do práce, pokud to máte blíž než 30 km, je vždy možné jet oklikou. Teprve v práci snídaně. Odpoledne regulérní tréning cestou domů. O víkendu závod nebo dlouhé kolo. A už se těším na zimu a na hlubší sníh. A v létě na francouzské kopce, akorát v Malucenne už si nekoupím dres Pokořitel Mont Ventoux. Nevadí, stejně jeden mám.

Jak to vlastně funguje: Středový motor nejenže má správně umístěné těžiště, ale hlavně umožňuje přesné dávkování pomoci v závislosti na vašem výkonu a otáčkách.

Režim eco+ přidává polovinu vašeho výkonu. Vzhledem k váze kola je to docela makačka.

Režim eco dává stejně jako vy. Jede to, že si říkáte „jsem dnes nějakej dobrej". Pokud jedete na tyto dva režimy, ujedete na jedno nabití bezpečně 130 km. Když si do batohu vezmete nabíječku (není větší než bidon) a dáte někde u zásuvky dlouhé kafe, můžete jet klidně dvě stovky.

Režim standard to už je let a většinou už vás nikdo nepředjíždí. Pozor na klouzavém povrchu - to kolo je chytré, ale mozek nemá.

Režim high je šlapací motorka, se kterou vyjedete na střechu nebo opískujete skupinu trénujících silničářů.

Režim vypnuto, tak máte kolo Ukrajina a silový tréning může začít.

Ještě něco k vlastnímu bajku. Tvrdé má přímo v názvu, takže bederka úpí. Řešením je karbonová sedlovka a lepší a širší zadní plášť. Také se hodí co nejmenší rám natažený představcem, aby byla sedlovka co nejdelší.

Kolo má palubní přístroj jako malá televize, ale škoda, že nemá ANT+ , takže je třeba snímač tepu a budík. Vzhledem k tomu, že přidává v zásadě podle vašeho výkonu, mohlo by ukazovat i Waty. Otáčky ukazuje i s desetinnou čárkou.
Co se s tím dá přejet? V podstatě všechno, co přejedete na bajku za dvacet tisíc. Sjezďák to není, ale maratonec v pohodě.
Jediný problém, cyklisti vám přestanou odpovídat na pozdrav, pokud vám to nevadí, není co řešit.

Děda

(Jan Ságl - fotograf)

Odlehčené elektrokolo kolo Jana Ságla:

Odpružená vidlice byla nahrazena pevnou karbonovou vidlicí, karbonová sedlovka zajišťuje vysoký komfort v terénu, jízdní vlastnosti vylepšují pláště Continental Xking v bezdušovém provedení, karbonová řídítka s rohy a superúzké sedlo prozrazují, že kolo sedlá pravověrný silničář.

Zajímá vás, proč si elektrokolo Haibike SDuro u nás vybral další fotograf?