Pitva přívěsu Croozer

Upozornění

V naší ulici probíhá frézování vozovky, zde je mapka, jak se k nám dostanete z ulice Karlovarské a to jak z centra, tak z  R1, (D0) :

náhradní příjezd k provozovně

Děkujeme za pochopení.

Pitva přívěsu Croozer po 5000 km

Pitva přívěsu Croozer po 5000 km

Předem se omlouvám za poněkud nadsazený nadpis, raději vůbec nezadávejte do vyhledávače slovo "pitva" a už vůbec ne po jídle, spíš si prohlédněte dokument o našem Croozeru 737.

 

Tahle pitva bude nedestruktivní, Crooozer 737, který s námi prožil 3 léta, je sice stařečkem, ale stále členem rodiny a v současné době dobře slouží jednoročnímu Filípkovi.

 

Možná uvažujete o pořízení nového, či používaného přívěsu Croozer a ptáte se

„Co ta kára vydrží?“

.

 

Využil jsem skutečnost, že jeden hodně používaný, nešetřený Croozer, doma máme a s fotoaparátem v ruce jsem jej podrobil nedestruktivní pitvě. Předem je potřeba napsat, že v původním provedení absolvoval jen několik desítek km. Nejdříve dostal šestadvacetipalcová kola,  pak jsme jej začali odpružovat, nutili jsme ho jezdit na lyžích navlékali na něj pylové sítě atd. Během expedic kolem rakouských řek vážil i s posádkou přes 50 kg a v neposlední řadě posloužil jako náklaďák pro kempování, když už Kubík jezdil na vlastním kole. Pitva je doplněna historickými fotkami z našich akcí.

 

.

.

Tažná tyč a její uchycení

Tažná tyč a její uchycení

 

Asi největším problémem bylo, že se časem začala vyviklávat tažná tyč v místě uchycení do přívěsu. Uchycení tyče na straně přívěsu se postupem doby stále více uvolňovalo a tažná tyč během jízdy vyluzovala zajímavé zvuky. V roce 2007 jsem na rám sáhl tou nejlevnější elektrickou svářečkou a velmi neodborným způsobem vyviklané zářezy v rámu zmenšil, tkanina se naštěstí nevznítila.


Současné přívěsy mají lože tažné tyče zhotoveny ze silnějšího plechu a navíc tam výrobce přidal bezpečnostní trn, který zapadne do otvoru v tažné tyči znemožňuje, aby se tažná tyč takhle opotřebila.
 

 

Asi po dvou letech jsem ještě mezi rám přívěsu a plastové lože tažné tyče vložil plátky tenké gumy, aby tažná se tyč nemohla pohybovat svisle a bylo tak eliminováno opotřebení v místě vymačkání od závlačky. Šipky na pátém snímku ukazují na místo vložených plátků gumy. Po této opravě vše funguje dobře.

Ohebné spojení na straně kola rodiče

 

 

Mezi úchycením na rám kola rodiče a tažnou tyčí je vinutá ocelová pružina, jejímž středem vede gumový profil.

I toto promyšlené řešení jsme dokázali hodně zdevastovat. Na vině byly především moje experimenty s prvními prototypy odpružení. První odpružení posouvalo kola přívěsu o 150 mm dozadu , tím byla váha přívěsu přenesena dopředu, tažná tyč přetěžována a v místě uchycení tyče ke kolu rodiče došlo k vymačkávání hrdla trubky. Vymačkávání trubky podpořil fakt, že první úchyt ke kolu byl uzpůsoben pro montáž směrem dozadu, při zabrždění se však otáčel směrem dolů a pružina se ohnula do pravého úhlu. více v záložce Uchycení Croozeru na rám kola
 

 

 

Po montáži dalšího odpružení s kratšími rameny již se hrdlo nevymačkávalo. Aby pružina za jízdy nevrzala, občas jsem ji namazal mazivem s příměsí grafitu. Odpružení s kratšími rameny z vidlice RST fungovalo celou dobu bez jediné závady, jen se od něho umazala žlutá tkanina. Na posledním snímku je i úchyt ke kolu (hitch), který se ukázal jako dokonalý. 

  

Folie do deště

 

Trhlinky a velké praskliny na čelní folii (pláštěnce) vznikly v mrazu, kdy jsme folii příliš napínali. Pokoušel jsem se to lepit, ale praskalo to hned vedle dál. V současné době je k dostání kompletní čelní kryt na Croozer 2009, (pláštěnka s moskytierou), takže se popraskaná pláštěnka dá nahradit novou. Aby pláštěnka nebyla příliš namáhaná, prodloužili jsme suché zipy.   

 

Když už Kubík začal do přívěsu nastupovat sám, stoupal na textilii a v místě vstupního otvoru textilii potrhal. Suché zipy pro uchycení moskytiéry se brzy zanesly a přestaly fungovat, někteří uživatelé je nahradili patentkami. U současného provedení Croozeru k těmto problémům nedochází, čelo je zcela přepracované a suché zipy lze v případě opotřebení vyměnit. Guma určená pro „parkování“ stočené moskytiéry je poněkud unavená, ale sloužila dobře.

Zlomenina a oděrky rukojeti

Při stěhování do horské chaty v Krkonoších nám její majitel vezl složený Croozer na sněžném skůtru, přitom zavadil madlem o zmrzlý sněhový val a zlomil trubku madla. Trubku jsem nejdříve provizorně opravil klacíkem, později přeplátoval částí krku vidlice předního kola, který na trubku přesně pasoval. (na obr. Jsou vidět závity pro hlavové složení).

Pěnovou část rukojeti jsme roztrhli o plot, proto jsem poškozené místo vyřízl, zbylé kusy přisunul k sobě a tak vznikl tenhle rozštěp.


Ve dně přívěsu vzniklo časem několik děr a trhlin tvaru skoby. S úspěchem jsem je opravil lepidlem na opravu měkčených plastů firmy CEYS a vznikly tak krásné jizvy.
 

Kokpit

Bezpečnostní pásy nejsou potrhané, ale okousané od myšky, která se pokusila během noci v lyžárně v zaparkovaném Croozeru vytvořit pelíšek.

 

Plastová oka na bezpečnostních pásech jsem odstranil a nahradil kroužky od klíčů, abychom mohli pásy provléknout zimním fusakem. Od roku 2010 jsou bezpečnostní pásy rozpojitelné a tato úprava není třeba.

Polštářek pod hlavu původně obsahoval molitan. Asi se Kubík během jedné jízdy nudil a tak molitan vydlabal a rozcupoval. Věříme, že molitan nepozřel.

 

Oděrky na textili vypovídají o tom, že jsme přívěs opravdu nešetřili.
 

Praporek a šrouby

 

Praporek je na tyčce nasunut a zajištěn plastovým klipem . Často se stávalo, že při průjezdu pod větvemi, nebo pod závoru praporek uletěl. Do tyčky jsem kulatým pilníkem vybrousil žlábek , do praporku udělal kancelářskou děrovačkou dirku a vše zajistil stahovacím páskem na kabely. Podobně byla na tyčce připevněna i česká vlaječka. Místo pro zasunutí bezpečnostního praporku svědčí o tom, že jsme praporek doma nenechávali.

 

Ten červený plastový díl je součástí mechanismu, který drží konstrukci přívěsu v rozevřeném stavu. Je přišroubován vrutem na levé straně. My jsme s ním nikdy problém neměli, ale u dvou zákazníků došlo k vytržení z mechanismu. Řešením je nahradit vrut silnějším nebo při skládání, či rozkládání přívěsu odlehčit mechanismu tím, že před zacvaknutím přimáčknete trubky rámu k sobě. (Je to složitě napsané, ale jednoduše proveditelné). Šrouby uvnitř přívěsu se časem mohou povolovat, stačí jednou za čas zkontrolovat a dotáhnout.

První lyžařský set a druhá pylovka

První nasazení do provozu proběhlo na lyžích. Na fotce je první rameno lyžařského setu vyrobené z nábytkové nožičky, první tažná tyč z teleskopické násady válečku na malování vydržela několik set metrů , do první zatáčky, kde praskla a už se nedochovala.

 

První protipylová síťka se nedochovala, tahle druhá sloužila přes 2 roky. Je sice zažmolkovaná, ale nepotrhaná a odvedla skvělou službu. Na dalších fotkách je výhled z Croozeru přes přední a boční okénka. 

 

Na posledním snímku je "ON". Croozer 737.

 

Rok výroby 2004
Uvedení do provozu únor 2005
Najeto za kolem 5000 km
Naklouzáno na lyžích 700 km
(a něco málo pěšky)
Uživatel: Kubík *15.8.2004 , nyní Filípek

Závěr

 

Koupili byste si po přečtení tohoto článku Croozer?

 

My ano. I když některé snímky vypadají hrozivě, Croozer splnil naše očekávání. Jsme hlavně cyklisté, Croozeru jsme dali pořádně zabrat a ani na začátku jsme neuvažovali o používání ve formě kočárku nebo joggeru na in-line bruslení. V tom případě bychom asi dali přednost Chariotu.

Máme bezpečné připojení https 

Bezpečný nákup díky šifrovanému připojení SSL

Co znamená https a SSL?

 

Tato stránka používá cookies. Vice info

Přihlášení