S Croozery okolím Wolfgangsee

S Croozery okolím Wolfgangsee

Je 1. července 2006 a naše rodinka (Tomáš, Monika, Kačka a Kubík) vyráží s podobnými blázny jako jsmy my (Láďou, Mončou a Terezkou) směr Salzbursko k Wolfgangsee. Po pěti hodinách jízdy vybalujeme věci na břehu jezera nedaleko vesničky Strobl. K večeru jdeme okouknout okolí a chystáme plány na další dny.

 

1. den - okolo čtyř jezer

V neděli startujeme v 10 hodin a kupodivu všichni stíháme. Kubík s Terezkou připraveni v croozeru, Kačka ruce na řidítkách na svém Cosmicu. Objíždíme část Wolfgangsee, u St. Gilgenu odbočujeme přes Krottensee k Mondsee. Krátce před sjezdem k jezeru jsme se chtěli vyhnout hlavní silnici, zvolili jsme zkratku pro pěší a nebyl to úplně nejlepší nápad. Čekalo nás tlačení, resp. brždění za chůze z kopce a Láďa si pěkně sedřel vše, na čem neměl oblečení. Ještě že byl Betadine po ruce. 

 

Podél Mondsee profrčíme raz dva a u Attersee pauzírujeme. My vytahujeme naše bagetky a müsli tyčinky. Na lavici vedle nás se nosí kastroly, připravené saláty, pivíčka,… a nakonec upečené selátko. Raději balíme a pokračujeme směr Weissenbachtal. Profil stále stoupající, Tomáš jednou rukou tlačí Kačku, aby se jelo v tempu. Než silnička začíná klesat, opět pauzírujeme, kluci s croozerem a prťatama projedou pár brodů, malá svačinka, koupáníčko a pokračujeme přes Bad Ischl do Stroblu. Máme najeto 70 km….

 

2. den – výjezd (lanovkou a bez kol) na Zwölferhorn a sestup dolů

V pondělí ráno popojíždíme autem do St. Gilgenu, vyvezeme se lanovkou na Zwölferhorn (1522 m), skoukneme všechny vyhlídky do okolí včetně Dachsteinu, projdeme dvouhodinovou panoramatickou cestu s dětičkami v krosnách a zahujeme sestup do St. Gilgenu.
 

 


Zvětšit mapu

.

 


3. den - k Hallstättersee

V úterý vyrážíme přes Bad Ischl do Bad Goisernu, těsně před Bad Goisernem ale míjíme MTB odbočku na Traunbach, nevracíme se, ale pokračujeme směr Hallstättersee. Neprojíždíme městečkem, ale oklikou. Terén se pěkně houpe. U jezírka se koupeme, svačíme a za hodinku se vydáváme stejnou cestou do pensionku. Máme najeto 66 km.
 

 

4. den - ke Schwarzensee

Středa má být odpočinkový den. V 10 hod jsou všichni připraveni, projíždíme Stroblem a v Russbachu zahajujeme stoupání směr Schwarzensee. Čeká nás 800 m se sedmnáctiprocentním stoupáním, těch 800 m se nám zdá ale nekonečných. Ostrý stoupání máme za sebou, teď už nás čeká „jen normální“ stoupání. 

 

Odměnou za dřinu je krásné menší jezírko, objíždíme ho kol dokola a na plážičce uprostřed lesíka opět pauzírujeme. Zpět se vracíme přes St. Wolfgang. Najeto máme 45 km, tedy holky a croozery, kluci ještě nemají dost a vyrážejí na sólo jízdu vysoko do kopců. Vrací se po třech hodinách s 68 kilometry.
 

 

Cestou jsme se stavili v místním supermarketu dokoupit toaletní papír. Měli jen velké balení, tak jsme ruličky naskládali do jednoho z Croozerů.  

 

Jednu z rolí Kubík během cesty trochu "zrecykloval"

 

5. den - výstup a sestup ze Schafbergu (opět bez kol)

Ve čtvrtek je v plánu výjezd na Schafberg (1783 m). Kluci odmítají jít s krosnou a dětičkami dolů, proto se rozdělujeme a kluci brzy ráno zahajují výstup na Schafberg, nejdříve několikrát startovací místo přejedou autem, pak se nemůžou trefit na značenou turistickou cestu, tak jim výstup trvá déle než je v plánu. My v 10.50 sedáme do zubačky a za 40 minut vysedáme na vrcholu. 

 

Tam jako dvě silný holky nandáváme Kubíka s Terezkou do krosny, obejdeme s nimi výhledy, děťátka mezitím usnou, tak hledáme místečko, kde je můžeme z krosny vyndat a jdeme fotit. V poledne konečně dorážejí taťkové, jdou na pivko, my předáváme právě se probouzející děti ne v úplně nejlepší náladě a s Mončou zahajujeme sestup dolů. Po téměř třech hodinách nasedáme do auta a vyrážíme za zbytkem rodinky, která po sjezdu zubačkou blbne u pensionku na trampolíně. 

 

6. den - sólo dámská a pánská jízda

Pátek je ve znamená sólo dámské jízdy kolem Wolfgangsee, Mondsee. Sjezdík k Mondsee ale vynecháváme, raději volíme asfalt, pěkně se zhoupneme dolů a těsně před Mondsee točíme na šotolinu a pak už pořád jenom stoupáme. Spousty zastávek prý kvůli focení, na každé zastávce si říkáme „pojď už to dorazíme než kopec dorazí nás“. Fotit se dá pořád, výhledy super. Asi 500 m úsek se snad ani nedá vyjít, natož vyjet, tlačíme a přitom se fotíme. Po pár stech metrech jsme na statku, úplná samota, cestou nepotkáváme jediného človíčka. Na statku jen stádo krav a my mezi nimi musíme projet. Nevíme, jestli budou natolik trpělivé, že snesou ještě naše focení na otočku (nejdřív Monča, pak já). Snesly to. 

 

Počasí se začíná kazit, vypadá to na bouřku, raději proto hned zahajujeme sjezd ke Schwarzensee. Tam už je nám hej, víme, že civilizace je blízko. Ten kopec se sedmnáctiprocentním klesáním jedeme dolů. Paráda. Dětičky si mezitím užily s tatínkama, ve 13 hodin si děti přebíráme my a zase vyrážejí kluci. Jedou tu samou trasu až na jeden malý jiný úsek. Večer povídají něco v tom smyslu, že jsme jim měly říct, že cesta je docela drsná. My najely 45 km, kluci o něco málo více. Zatímco se kluci dřou do kopců, my si dáváme v místní kavárně kafíčko a děti blbnou v dětském koutku. 

 

7. den – zakončení na Langbathsee

V sobotu vede naše cesta autem do Ebensee a pak na kolech směr Lanbathsee. Nahoru volíme silničku, zpáteční klesání si užíváme v lesíku. Střídavě prší a neprší. Dvě malá ledovcová jezírka, výjezd se určitě vyplatil. Tady jsme taky naše sedmidenní putování podél Solných jezer zakončili. Už teď plánujeme, kam vyrazíme příště….

 


Monika Fialová

Monika.fialova@centrum.cz
 

Tato stránka používá cookies. Vice info

Přihlášení